Kréta - dějiny

Stručná historie Kréty

Kréta z vesmíru Doba neolitická

Nejstarší nálezy dokládající osídlení Kréty pocházejí ze sedmého tisíciletí před Kristem (přesněji okolo roku 6300). Jedná se jednak o nálezy v jeskyních, které byly nejspíš využívány jen sezónně (Platyvola, Yeranio, Stravomyti, Trapeza a další místa), tak zejména o stálá sídla, která se skládala z domů o dvou až třech místnostech postavených z kamení a dřeva spojovaných blátem (Knóssos, Faistos, Katsambes aj.). Lidé se zabývali zemědělstvím a pěstováním domácích zvířat. Používali k tomu nástroje vyrobené z kamenne a dřeva, ale i z kostí a rohů zvířat. Malé kamenné nástroje byly z obsidiánu. Používali i hliněnou keramiku, zpočátku ještě nedostatečně vypalovanou, avšak její výroba se brzy zdokonalila a nádoby získaly hladký hnědý nebo šedočerný povrch. Z této doby se nacházejí kamenné i hliněné mužské nebo ženské figurky. Kréťané té doby žili, zdá se, dost izolovaně, přestože udržovali občasné styky s obyvateli ostatních ostrovů v Egejském moři.


Palácové schodiště ve Faistu Doba mínójská

Třetí a druhé tisíciletí (přesněji již od roku 3300 př. Kr.) označujeme na Krétě jako dobu mínójskou, přestože vlastně byla jen pokračováním předchozího období. Populace na Krétě se totiž nijak nezměnila a zřejmě nedošlo ani k žádné nové imigrační vlně. Došlo však k významnému vývoji ve všech oblastech života, který vedl ke vzniku první civilizace na evropském území. Kréta v této době navazuje čilé kontakty s jinými rozvinutými oblastmi, zejména v severovýchodní egejské oblasti. Sídliště se rozrůstají a vznikají první města. Domy jsou větší, obvykle o mnoha místnostech, s mnoha chodbami, sádrovými stěnami a podlahou. Města z této doby byla odkryta v Myrtě, Ierapetře a Trypiti na jihu Kréty.


Pro srovnání s jinými civilizacemi - kolem roku 3300 je v Sumeru nejvýznamějším městem Uruk, kde přibližně v této době vzniká písmo, stejně jako ve vzdálené Číně. Egypt ještě není sjednocen a trvá zde ještě období předdynastické, do vynálezu hyeroglifického písma schází ještě pár století (i když nejnovější výzkumy ukazují, že starý Egypt i písmo je možná starší, než jsem si mysleli). V Čechách té doby se rozvíjí kultura kanelované keramiky (neboli kultura bádenská), která sem přichází z pomezí Moravy, Slovenska a Rakouska. Její nositelé žili ve vesnicích, někdy však již opevněných.



Nádoba - muzeum v Héraklionu Nádoba s reliéfem - muzeum v Héraklionu Stavěly se velké pravoúhlé i kruhové hrobky. Mrtví byli spalování a poté pohřbíváni společně s množstvím keramiky i různých ozdob. Skvělé úrovně dosáhla výroba nádob a dalších výrobků z keramiky, ale i z kamene a kovů. Kvalita nádob se zvýšila stejně jako se zvýšil počet jejich tvarů (vázy mívaly i podobu býka - posvátného zvířete mínójců) a způsoby zdobení. Používán byl styl jednobarevný (černé, šedé nebo hnědé nádoby z Pyrgu), dvoubarevný (například hnědé lineární zdobění na světlém podkladu z Ayios Onouphrios) i vícebaravný (výrobky z Vasiliki - Ierapetry). Ke konci mínójského období se používal i bílý vzor na černém podkladu nebo zdobení nádob pomocí reliéfu. Dílny produkovaly vázy, figurky, korálky a pečetidla.


Šperky - muzeum v Héraklionu Z kovů se zpracovávaly měď, stříbro a zlato. Vyráběly se z nich vázy, nářadí, zbraně i šperky. Výroba drobných až miniaturních uměleckých předmětů a šperků dosáhla v této době svého vrcholu. Zejména zlatníci vytvářeli nádherné ozdoby do vlasů, náhrdelníly, amulety a jiné šperky s využitím technik filigránu (spletené tenké drátky letované na podklad) a granulace (připájení malých nebo větších kulatých zrnéček na povrch).

V předpalácovém období (mezi lety 3300 až 1900 př.Kr.) se kromě zemědělství a chovu dobytka rozvíjí i výroba a obchod a Kréta se postupně stává obchodní velmocí. Námořní obchod zajišťuje jednak import potřebných surovin, jednak vývoz zboží nejen do egejské oblasti, ale i do dalších oblastí středomoří (Fénicie, Egypt). Na konci předpalácového období se velká sídliště začínají měnit v paláce. Zatímco v kontinentálním Řecku dochází kolem roku 2000 k úpadku kultury v souvislosti s příchodem řecky mluvících kmenů, na Krétě vývoj civilizace pokračuje.


Pro orientaci v čase opět stučně o okolním světe té doby: v Egyptě začíná roku 2040 Střední říše. Za vlády Senvosreta III. kolem roku 1800 zde Egypťan Sinuhet sepisuje svůj dobrodružný příběh (který mimochodem nemá s příběhem Valtariho Sinuheta nic společného). V Mezopotámii po zániku Akadské říše vzniká říše sumerská pod vládou králů z Uru (kolem roku 2050). Kolem roku 2000 přicházejí do Malé Asie Chetité. Do Řecka přicházejí indoevropské kmeny Iónů a Aiolů (Achájců). V Čechách prosperuje kultura Unětická, která odtud proniká i do Německa, Rakouska, Polska a Slovenska. Lidé stále žijí ve vesnicích, v drtivé většině neopevněných, v jednoduchých domech s konstrukcí z kůlů, nebo zapuštěných pod úroveň terénu.



Faistos - dílny Na počátku staršího palácového období po roce 1900 př.Kr. se začínají stavět první velké paláce v Knóssu, Faistu, Malie, Archanu, Zakrosu, Kydonii a Monastiraki. Mínójská města té doby se rozkládala kolem těchto paláců a byla plně ovládána jejich vládci, kteří disponovali nejen politickou, ale i velkou ekonomickou silou. Paláce byly regionálními centry politického i náboženského života, ale i hospodářskými centry. Měly mnoho podlaží, chodeb, místností, ale i svatyní, jakož i řemeslných dílen a skladů umístěných kolem centrálního nádvoří. Stěny byly zdobeny freskami na sádrové omítce. Místnosti měly rozvod vody i kanalizaci a někdy i klimatizaci (její princip spočíval v ochlazování vzduchu pomocí studené vody).

Velké džbány pro uskladnění úrody i výrobků - Faistos Ve skladech se ukládala úroda na spotřebu i jako rezerva na špatná léta. Dílny vyráběly zboží určené pro obchod s ostatními zeměmi, zejména Sýrií, Fénicií a Egyptem. Z Kypru se dovážela měď (od názvo Kypru je ostatně odvozeno slovo cuprum - měď). Na ostrovech Milós a Kythéra byly založeny prosperující obchodní mínójské kolonie. Pro uskladnění a přepravu potravin i řemeslných výrobků se používaly velké nádoby s malými uchy, kterámi se provlékly provazy, za něž se dala nádoba nést.



Keramika kamarského stylu Nádoby jsou bohatě zdobeny vícebarevnými vzory (takzvaný Kamarský styl podle jména jeskyně, v níž byla tato keramika poprvé nalezena). Na černém podkladu jsou červené a bílé ornamenty.









Kolem roku 1700 př. Kr. jsou paláce zničeny velkým zemětřesením a následnými požáry. Jsou však znovu vystavěny v ještě větší nádheře v následujícím mladším palácovém období (1650 až 1425 př.Kr.).


A co svět po roce 1700 př.Kr.: V Egyptě zaniká Střední říše po vpádu Hyksósů (kolem roku 1600 př.Kr.). V Babylónu vládne Chamurapi (1728 až 1686 př.Kr.). V městě Mari na sever od Babylónu je kolem roku 1700 postaven velkolepý archiv čítající přes 20 000 hliněných tabulek. Chetité vytvářejí Starochetitskou říši. Říše Asyrská se dostává pod vliv Babylónie. V Číně od roku 1766 vládne královská dynastie Šang a rozvíjí se taoistické učení. V Čechách přichází poslední stádium únětické kultury - kultura Věteřovská (podle sídliště u obce Věteřov nedaleko Hodonína). Budují se výšinná, obvykle opevěná sídliště. Ozdoby z kostí a paroží jsou často zdobeny tzv. mykénským ornamentem, stejným jaký se vyskytuje na nálezech v šachtových hrobech v řeckých Mykénách. Styky s mínójskou civilizací však doloženy nejsou.



Freska - muzeum v Heraklionu Jako první byl postaven palác v Hagia Triadě nedaleko Faistu. Stavěly se i menší paláce a jako novinka vznikají velké panské domy - vily (zvané též megary) v okolí paláců nebo na venkově.

V souvislosti s výzdobou paláců se rozvíjí umění fresky.




Náboženské obřady se konaly ve svatyních na hřebenech hor, ale i ve velkých sloupových síních paláců a domů s poličkami pro sochy Bohyně matky - chápané i jako bohyně Země (též bohyně zvířat, hadí bohyně, bohyně plodnosti). Na jednom z nápisů bylo dešifrováno i jméno bohyně - Assassara. Též na nádvořích paláců se pořádaly velké náboženské slavnosti - svaté tance nebo odvážné skoky přes býky (býk byl posvátným zvířetem Mínójců)


Hlava býka - muzeum v Heraklionu Oboustranné sekery - muzeum v Heraklionu Mínójské umění dosahuje v této době svého vrcholu. Vyrábí se mnoho typů bronzového nářadí a zbraní (například typické mínójské oboustranné sekery, které však sloužily především k náboženským účelům). Vázy a nádoby jsou zdobeny rostlinnými a námořními motivy. Z této doby pocházejí krásné zlaté prsteny z Knóssu a Archany. Náušnice a náhrdelníky jsou bohatě zdobeny filigránem a granulací. Sochařské dílny produkují zdobené hlavy býků a lvů.








Disk z Faistu - kopie 'pokladnice' v paláci Faistos, ve které byl nalezen Disk z Faistu Během mladšího palácového období také vzniká na Krétě písmo, zvané lineární písmo A, které nahrazuje starší písmo obrázkové. Nejznámější nápis v tomto písmu je na tzv. faistoském disku, který vznikl kolem roku 1600 př.Kr. a byl nalezen roku 1908 v paláci ve Faistu. Lienární písmo A se dosud nepodařilo rozluštit, tudíž i obsah faistoského disku je zatím záhadou (poslední pokusy hovoří o tom, že disk obsahuje výzvu vládcům jednotlivých paláců ke společné obraně před piráty, ovšem jiní čtou disk jako modlitební knihu, seznam vojáků, pokyny vládce ke stavbě paláce nebo kalendář.) Ani jazyk Mínójců není znám, protože nevíme o jaký lid se vlastně jednalo. Některé znaky na disku se však podobají písmu používaném v přibližně téže době v libanonském mětě Byblos - což by ukazovalo na semitský původ Mínójců.

Palác Faistos - síň královny Paláce byly velmi dobře vybavené. Přepychové byly zejména místnosti vládce a jeho ženy. Stěny byly obloženy alabastrem. Nechyběla klimatizace ani důmyslný systém vodovodů a kanalizace.


Mínójská kultura se začíná šířit do okolního světa a vznikají mínójské obchodní kolonie v pevninském Řecku, na pobřeží Malé Ásie a na egejských ostrovech, například Milós, Kythéra, Rhodos a zejména Théra. Pokračuje obchod s Egyptem, Kyprem a Středním východem.



Přibližně roku 1425 př.Kr. dochází v obří erupci sopky na ostrově Théra (dnes zvaný Santoriny). Zemětřesení, doprovázené ničivou vlnou tsunami přemění většinu krétských paláců v ruiny. Jedinými dvěmi vyjímkami byly Knóssos a Kydonia, které přetrvaly až do dalšího století. Touto katastrofou končí doba paláců a začíná poslední tzv. post palácové období. Mínójské obyvatelstvo postupně upadá pod nadvládu řeckých Achájců, kteří přicházeli na Krétu již od počátku 15. století. Dokladem toho je i změna písma. Používá se nyní lineární písmo B, které je již psáno mykénskou řečtinou. Knósský palác je zničen někdy mezi roky 1350 - 1325 př.Kr. Známky prosperity však vykazují sídliště v Kydonii, Hagia Triadě a Kommosu. Mínójská éra však na Krétě končí.



Na mojí Home stránku neboli domácí Page
Město Rhetymno na severu Kréty
Kréta v detailech - pokud chcete Krétu navštívit.