Kréta 2004

Něco málo o současné Krétě

Ostrov Kréta je nejjižnější evropské území. Patří Řecku a kdysi zde vznikla nejstarší evropská civilizace. Tolik o Krétě ve zkratce. Podrobněji se pak toho o ní dá napsat spousta, jak o té historické, tak o té současné, evropskounijní.

Dějiny Kréty začínají před mnoha tisíci lety, kdy zde lidé, kterým říkáme zcela chybně Mínójci, a o nichž nevíme ani odkud přišli ani jakým jazykem mluvili, vytvořili zajímavou a záhadnou civilizaci. Jejím typickým znakem byly velkolepé rozlehlé paláce, na svou dobu velmi luxusně vybavené, nechyběla zde kanalizace, vodovody, dokonce sprchy a také nejstarší klimatizace fungující na jednoduchém principu ochlazování vzduchu pomocí studené vody. Paláce nebyly opevněné. V Evropě velmi nezvyklé, pokud by někoho na evropské pevnině napadlo postavit skvostně zdobené paláce přetékající drahým zboží a zlatem (Mínójci byli především obchodníci a paláce sloužili i jako sklady zboží) dost brzo by asi o vše přišel, nejspíš i o vlastní život. Kréta však byla chráněna mořem a na něm vynikajícím loďstvem. A sami Mínójci mezi sebou neválčili. Ovšem nebyly to jen svatouškové, zloději se vyskytovali i zde. A to byl prý důvod (alespoň podle našeho průvodce v paláci ve Faistu), proč se paláce podobaly bludišti. Prchající zloděj ve spleti chodeb snadno zabloudil, vběhl do některé ze slepých uliček a měli ho. Kdo ví. Třeba to tak bylo, anebo také ne. Neznáme totiž mínójský jazyk a jejich písmo také dosud odolává rozluštění. Třeba budeme jednou dost překvapeni, až si přečteme, jak to doopravdy bylo.

Hradby tedy krétské paláce neměly, přesto útoku nepřítele podlehly. Tím nepřítelem však v tomto případě byly přírodní živly. Starší paláce zanikly kolem roku 1700 př. Kristem po ničivém zemětřesení. Jejich mladší a honosnější následovníky pak potkal podobný osud o necelé tři století později, kdy výbuch sopky na ostrůvku Théra vyvolal obří tsunami a zemětřesení. Zdecimovaná Kréta pak snadno podlehla přílivu řeckých Dórů. Po Řecích přišli Římané, po nich Byzantinci. Po pádu Cařihradu získali Krétu křižáci, aby ji záhy prodali Benátkám. V době benátské vlády zažívá Kréta další období rozkvětu a mnoho staveb z té doby můžeme obdivovat dodnes. My jsem viděli třeba renesanční loggie v Rethymnu a Héraklionu nebo fascinující pevnost v Rethymnu, kam nás nejdřív nechtěli pustit, že už je pozdě, ale pak nám vstup zařídil sympatický chlapík v džínách, který nejdřív vypadal na povalujícího se pobudu, asi však měl významnější postavení, neboť poté, co seřval prodavače vstupenek, nás do pevnosti pustili a ještě se slevou. Na nejvyšším místě pevnosti postavili Byzantinci katedrálu. Na ní je však dnes kopule, neboť Turci ji změnili na mešitu. Turecku patřila Kréta až do dvacátého století. Dnes je Kréta spolu s celým Řeckem členem Evropské unie.

Evropskou unii však Kréťané (stejně jako všichni Řekové) neberou tak vážně, jak to děláme my. Dokladem jsou krétské hlavní silnice, které se točí v kopcích kolem pobřeží nebo přes hory ve vnitrozemí. Protože jsou samá zatáčka, rozděluje je většinou uprostřed bílá nepřerušovaná čára, naznačující, že by se na nich nemělo předjíždět. Kréťané však zde klidně předjíždějí. Na dotaz proč tam tedy ty čáry jsou, odpovídají, že tak to chce Evropská unie, oni si jich ale prý nevšímají. Kréťané jezdí na první pohled dost nebezpečně. Ve skutečnosti však ohleduplně. Všichni jezdí důsledně co nejvíc vpravo, pokud chcete předjíždět, ti před vámi se vám snaží uhnout a před vjezdem do nepřehledné zatáčky se troubí. Na Krétě je prý spousta nehod, ale téměř žádné nekončí zraněním nebo ještě hůř. Obvykle to odnesou jen plechy na autě. Silnice na Krétě jsou spíše silničky, to co je na mapě někdy označeno jako road může být pouhou prašnou cestou. To co je označeno jako footpath může být pěšinou v našem slova smyslu, nebo taky jen stěží viditelnou stezkou na skále schůdnou jen s horolezeckou výbavou (cesty označené na mapě jako nicht gut jsem neviděli a ani nechtěli vidět).

Motoristy je třeba upozornit na jednu zvláštnost, benzínové pumpy zde nejsou podél silnic, jak jsme na to zvyklí, ale musíte z hlavní silnice odpočit do nějaké vesnice nebo městečka.

Kréťané jsou milí a pohostinní. Někdy až moc a pokud podlehnete jejich naléhání, že po večeři si s nimi musíte (na jejich účet) dát ještě pár rakií, může to skončit pěkným ranním bolehlavem, což pod krétským sluníčkem není nic příjemného. Jinak skvělé je silné krétské víno a pokud se na Krétu vydáte, nezapomeňte si přivést domů vynikající krétský olivový olej. Jídlo je (jako všude v Řecku) výborné, třeba jehněčí kotlety nebo ryby na grilu, různé studené předkrmy (nejlépe si objednat celou obloženou mísu - cold dish) nebo cokoli jiného. Jako desert doporučuji jogurt s medem, klasickou řeckou pochoutku Čechy přezdívanou kalorická bomba. Vlastně jsem v jídle mnoho rozdílů od pevninského Řecka nepozoroval, samozřejmě s výjimkou již zmíněné rakie, krétského vína a oleje (je mi jasné, že znalec teď otočí oči v sloup a vyjmenuje celý seznam dobrot, které jsou jen krétskou specialitou, bohužel nejsem znalec).

Kréta je moc příjemné místo na dovolenou, pokud chcete ležet na pláži (nesmí vám ale vadit často dost silný vítr) nebo pokud chcete shlédnout archeologické památky. Pokud chcete být u moře, můžete si vybrat mezi severním nebo jižním pobřežím. Moře na severu je paradoxně teplejší než to na jihu. Zase na severu jsou dost často velké vlny, také je zde víc lidí. Historické památky pak jsou všude. Nejslavnější a největší palác v Knósu je obvykle přelidněn. Ale můžete navštívit řadu jiných, například druhý největší palác ve Faistu, nebo spoustu jiných památek, například antické město Gortyna, kde vám ukáží místo, na kterém Zeus svedl princeznu Európu (alespoň tuším, že to byla Európa, kdo se má v té spoustě milenek vládce Olympských bohů vyznat), které se poté narodil syn Mínós, první bájný vládce Kréty. Mimochodem i sám Zeus se narodil na Krétě a schoval se zde před tatíčkem Krónem, který měl ten neblahý zvyk, dávat si své děti k obědu. Pokud chcete shlédnout nejzajímavější archeologické památky na jednom místě, navštivte archeologické museum v Héraklionu (pozor abyste museum neminuli, na první pohled vypadá jako nádraží).

Užít na Krétě si mohou i turisté chodci (kteří se zde občas musí změnit v horolezce). Můžete projít druhou největší evropskou soutěskou Smaria, nebo se vydat na vlastní výlet do hor. Pozor však na značení cest, jak už bylo řečeno, pojmem footpath mohou mínit stezku pro horské kozy. Kréťané totiž na vycházky do hor nechodí a nechápou, co na tom ti blázniví turisté mají, takže cesty ani příliš neudržují. Na takovém výletě pak potkáváte především Čechy.

My jsme zde strávili dovolenou na začátku září, kdy bylo počasí ideální jak na koupání, tak na výlety. Za svůj základní tábor jsem zvolili krásné městečko Plakias na jižním pobřeží. Do hlavního města provincie Rhetymna na severní pobřeží to bylo asi 16 km (ovšem přes hory).



Na mojí Home stránku neboli domácí Page
Něco málo o historii Kréty
Město Rhetymno na severu Kréty
Kréta v detailech - pokud chcete Krétu navštívit.