Kréta - Rethymno

Stručná historie Krétského města Rethymna

Rethymno - hlavní město stejnojmenné prefektury - leží přibližně vprostřed severního pobřeží ostrova Kréty, vzdáleno 58 km východně od Chanie a 80 km západně od hlavního města Kréty Heraklionu.

Město stojí na místě starověkého mínójského města Rithymna. Nejstarší archelogické památky dokládají osídlení v pozdním neolitu (v letech 3500 až 2800 př.Kr.). Dosud bylo objeveno třináct nalezišť z této doby, z toho pět v jeskyních, z nichž nejvýznamější je jeskyně Gerani.

Velký rozvoj města nastal v době mínójské (asi 2800 ař 1100 př. Kr.). Nedaleko Rethymna se nachází pozdně mínójské pohřebiště v Armeni (poblíž silnice na Spili). Velký rozkvět zažilo město v době helénské ve čtvrtém a třetím století před Kristem. Razí se zde stříbrné i zlaté mince s hlavou Apolóna nebo Athény. Na rubu jsou pak symboly moře (delfíni, trojzubec).

V době římské význam Rethymna klesá a stává se pouhou větší vsí. Osídleno zůstává toto místo i v době arabské nadvlády v 9. a 10. století. O podobě města v následujících stoletích, kdy se zde obnovuje byzantská moc, není mnoho známo, ale zdá se, že zde existovalo malé opevněné město.

Svoji bývalou slávu Rethymno obnovuje v době benátské (1204 až 1669). Rethymno se stává hlavou jedné ze čtyř provincií se sídlem jednoho z vládců (rektorů). Z této doby se zachovalo velké množství památek, zejména velká benátská pevnost, dále přístav a řada dalších staveb, například Rimondiho fontána nebo budova lóže, v níž se dříve nacházelo archeologické muzeum (dnes je zde jen malá část sbírek, vlastní muzeum je v budově bývalého vězení přímo proti hlavnímu vstupu do pevnosti). Toto období je nazýváno krétskou renesancí. Ta je násilně přerušena vpádem Turků v roce 1669. V době turecké nadvlády se město mění jen málo. V okolí města však vznikají nádherné zahrady. Vláda Turecka trvá až do roku 1913. Na počátku dvacátého století další výstavba překračuje hradbu jižního opevnění (dnes již neexistujícího) a vzniká nové město.

Ve městě lze nalézt řadu dalších významných architektonických památek : pět mešit, čtyři velké kostely, tureckou školu a turecké lázně nebo novoklasicistní budovu prefektury (Nomarchie). Staré město je spletí úzkých uliček i větších náměstí zaplněných dnes obchody a hospůdkami. Kromě archeologického muzea je zde i muzeum dějin a lidového umění Rethymna.

Na konci patnáctého století se začínají budovat nové čtvrti města, které však nejsou nijak opevněny. Jako reakce na loupeživé nájezdy prosulého piráta Barbarossy se roku 1538 staví opevnění v dolní části města. Ukazuje se však jako nedostatečné. Proto se roku 1573 začíná stavět velká pevnost, která má chránit město před nájezdy arabských a tureckých pirátů podle plánů architekta Sforzi Pallaviciniho. Původně měla uvnitř hradeb skrýt všehny soukromé příbytky obyvatel města. Brzy se však ukázal tento záměr jako nemožný pro nedostatek volného místa. A tak sloužila jen jako úkryt v případě přímého ohrožení. Pevnost měla čtyři bašty a tři hlavní vchody. Okolo jižní a východní hradby nestály žádné budovy, neboť zde byla pevnost nejzranitelnější (zbývající strany jsou přístupné jen z moře). Na nejvyšším místě stála katedrála a sídlo rektora. Podél severní strany stály sklady střelného prachu, dostatečně vzdáleny od všech ostatních budov.

V době turecké okupace se podoba pevnosti příliš nezměnila. Katedrála byla změněna na mešitu a dále byly prováděny jen nutné opravy.